Správný stoj na jedné noze u předškoláků

Varianta obcházení nábytku

Hluboký dřep u dětí

Hluboký dřep u dětí

Tyto vývojové fáze koordinačně připravují tělo, zapojují svaly do funkce a vytváří stabilní základ pro jednotlivé klouby dolních končetin (hlezenní kloub, kolenní kloub, oblast pánve). Na těchto stabilních kloubech může následně docházet ke vzpřimovacím mechanismům a tělo se udrží v poloze na jedné dolní končetině.

Zlepšování a prohlubování této pozice je pro děti předškolního věku důležitá. Musíme si uvědomit, že nejde pouze o získání jistoty této polohy pro potřeby cvičení, ale můžeme se na to podívat i opačně. Zařazováním této polohy do cvičení, her atd., budeme zlepšovat samostatnost dítěte, jelikož polohu potřebujeme i do obyčejného denního života.

Nevěříte? Jsou to například tyto činnosti:

• Chůze do schodů, ze schodů se střídáním dolních končetin,
• oblékání,
• obouvání,
• běh.

Chceme-li u dětí zlepšovat soběstačnost, zvýšit rychlost sebeobsluhy při oblékání, je potřeba se při cvičení zaměřit na zlepšování hrubé motoriky, kam je postupně potřeba zařadit i nácvik stoje na jedné dolní končetině. Nezapomeneme při trénování stoje na střídání opory obou dolních končetin pro všestranný a symetrický vývoj dítěte.

Jeden z dalších důvodů, proč zařazovat cviky na jedné dolní končetině je ten, že aktivujeme receptory na plosce chodidla, díky kterým získáváme informace. Tělo následně umí adekvátně zareagovat na podněty z okolí, umí udržet balanc, pohyb se stává bezpečnější. Jde o další pohybovou zkušenost, kterou děti předškolního věku potřebují, pro fungování na tom našem světě.

Doporučuji tedy pro lepší zapojení zmiňovaných receptorů cvičit bez bot. (pozn. video "CVIČENÍ BEZ BOT" krásně zpracováno v reels zde).

Stoj na jedné noze není ještě ukotvený

V tomto případě je potřeba ho trénovat. Doporučuji jít touto cestou a ve cvičení a hře zařazovat:

• Cviky na stabilizaci pánve – různé formy obcházení, chůze do stran, ve stoji přenášení váhy z jedné nohy na druhou.
• Centrovaný stoj s vychylováním z polohy.
• Stoj se zavřenýma očima.
• Využívání labilních ploch po zvládnutí základní polohy stoje bez labilní pomůcky.
• Různé druhy skoků a poskoků.
• Různé druhy a formy chůze pro získávání jistoty a zkušenosti ze základního pohybu – chůze po provaze, namalované čáře křídou, stranou, pozpátku, přes překážku, v zúženém prostoru…
• Senzomotorické cesty a pomůcky pro aktivaci receptorů na plosce nohy.

V průběhu cvičení je zároveň potřeba účelná a smysluplná dopomoc. Vyvarujte se například dopomoci z jedné strany za jednu horní končetinu, kdy dochází k vychylování dítěte na stranu fixace.

Výhodnější je chycení a korekce dítěte přes pánev, kdy můžeme dobře ovlivnit i postavení hlavy k napřímení pozice. Využíváme nabídnutí našich dlaní pro oporu horních končetin dítěte. Samotné dítě může při nácviku využít opory horních končetin, které v průběhu uvolňuje.

Ukázka podpory u stoje na jedné noze

Ukázka podpory u stoje na jedné noze